Vytisknout

DSC 0547

Den I. (11.2.2017)

První den jsem ráno vstával již v 5:00, jelikož nám vlak z Furth im Waldu odjížděl v 6:06.

Skoro celou tří hodinovou cestu do Mnichova jsem prospal. Z Mnichova jsme odlétali v poledne, na letišti vše proběhlo bez komplikací. Počasí bylo hezké a svítilo slunce, takže jsme se mohli zejména při startu a přistání kochat krásným výhledem z okénka letadla. Na letišti v Madridu jsme ještě museli přesedat na druhý let, abychom se dostali do města Santander. Zde nás srdečně přivítali učitelé Gaspar a Isa z partnerské školy a odvezli nás svými auty do města Torrelavega, kde se nachází jejich škola pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a kde jsme také byli ubytováni v hostelu. Poté, co jsme se ubytovali, jsme se seznámili i s belgickými studenty a jejich učiteli a všichni jsme se společně navečeřeli v malé hospůdce. Unaveni z celodenní cesty jsme šli brzy spát, abychom načerpali síly na nabitý program, který nás čekal.

Den II. (12.2.2017)

Druhý den ráno jsme vstali před osmou hodinou, abychom stihli snídani v půl deváté. V deset hodin dopoledne jsme vyjeli autobusem na výlet do národního parku Macizo de Peña Cabarga. Po národním parku jsme jezdili nejdříve lanovkou a pak autobusem. Lanovka nás vyvážela na kopce, odkud jsme měli nádherný výhled na krajinu a výběhy se zvířaty, a pak zase dolů. Pan řidič autobusu nás zase vozil mezi jednotlivými výběhy a dělal zastávky tak, že jsme si mohli prohlédnout zvířata z blízka a pozorovat je. Viděli jsme spoustu rozmanitých druhů jako opice, jeleny, slony, žirafy, hrochy, gazely, medvědy, pštrosy, tygry, tuleně a další zvířectvo. Po přestávce na oběd jsme se jeli podívat na představení s dravými ptáky, kteří byli vycvičeni k různým akrobatickým kouskům. Překvapením pro nás byla velice zábavná tulení show a expozice hadů, která už tak zábavná nebyla, spíše děsivá. Po návratu do města Torrelavega jsme šli na večeři a družili se s belgickými studenty.

Den III. (13.2.2017) Třetí den našeho pobytu jsme strávili ve škole seznamováním se a lepším poznáváním španělských studentů s různými druhy mentálního a tělesného postižení nebo nemocemi. Poznali jsme například děti postižené Dawnovým syndromem, autisty nebo chlapce s roztroušenou sklerózou. Nejdříve nás pan učitel Gaspar provedl školou a vysvětlil nám její fungování a chod. Pak jsme se seznamovali s dětmi prostřednictvím hraní různých her, kdy jsme prolomili stud i jazykovou bariéru. Obědvali jsme ve škole a zbytek siesty jsme strávili pitím kávy a procházkou v centru města. Podvečer jsme strávili spolu s belgickými studenty nakupováním suvenýrů v místních obchůdcích, večeří a posezením v restauraci.

Den IV. (14.2.2017)

Další den jsme ve škole se všemi studenty společně vařili a pak i snědli španělskou omeletu z vajec a brambor. Pan učitel Gaspar nám vyprávěl o osudech a životech svých žáků a o tom, jak se jim škola snaží pomáhat vést v rámci možností plnohodnotný život. Také jsme opět podnikali různé zábavné činnosti jako vyrábění klíčenek s písmeny podle svého křestního jména. Na závěr dne jsme vyrazili do města Santander, kde jsme se prošli podél moře a centrem města a prohlédli si památky, jako například gotický chrám Nanebevzetí panny Marie. Poté jsme se zúčastnili divadelního představení, které zinscenovala jiná skupina španělských studentů, než ti, se kterými jsme trávili čas ve škole, ovšem byli většinou také nějak handicapovaní. Po večeři jsme se spolu s belgickými studenty ještě sešli na valentýnském posezení ve společenské místnosti hostelu.

Den V. (15.2.2017)

Pátý den jsme navštívili muzeum Altamira, v němž jsme viděli kopii jeskyně Altamiry, ve které zůstaly zachovány pravěké nástěnné malby. Naší průvodkyní byla Španělka, která bohužel neuměla anglicky, takže nám výklad překládala učitelka ze španělské školy. Exkurze byla vcelku zajímavá, ale namáhavá zejména pro naše nohy. Po prohlídce jeskyně jsme si ještě prohlédli muzejní expozici s různými archeologickými nálezy, předměty a malbami. Poté nás odvezli autobusem do parku v nedalekém městečku Santillana, kde jsme obědvali obložené bagety, které nám připravili studenti z partnerské školy. Po jídle jsme se prošli Santillanou, jejím historickým centrem a prohlédli si místní kostel. Ze Santillany jsme jeli do Suances na pláž, kde jsme se fotili. Na hostel jsme se vrátili kolem páté hodiny, a protože bylo slunečné počasí, hráli jsme venku míčové hry jako například fotbal. Tento večer byl zajímavý v tom, že španělští studenti s námi (Čechy a Belgičany) strávili noc v hostelu na místo, aby se vrátili do svých domovů. Nejdříve jsme si pustili ve společenské místnosti romantický film, který přerušila večeře, po které jsme hráli opět spoustu zábavných her, tančili a užívali si.

Den VI. (16.2.2017)

Šestý den ráno jsme byli po předchozím večeru trochu unaveni, ale i tak jsme se po snídani výjimečně vydali do školy pěšky, protože počasí bylo teplé a slunečné. Ve škole už na nás čekala paní cvičitelka se svými psy, aby nám představila, jak probíhá canisterapie. S pejsky jsme například běhali na překážkové dráze, cvičili je v povelech nebo hráli twister. Den VII. (17.2.2017) Poslední den našeho pobytu jsme se po snídani a odhlášení z hostelu sešli se španělskými studenty v jejich škole, fotili se a loučili se s nimi. Poté jsme odjeli autobusem na letiště v Santanderu, kde jsme se ještě před odletem loučili s belgickými studenty, kteří letěli přímo do Bruselu. My jsme museli opět nejdříve do Madridu, až pak dalším letadlem do Mnichova. Náš odjezd i loučení se všemi ve Španělsku byl velice emotivní, někteří studenti plakali a byli dojati. Je až s podivem, jak jsme k sobě za tak krátký čas dokázali přilnout. Cesta zpátky byla smutná a byli jsme velice unaveni. Na cestě vlakem z Mnichova do Furt im Waldu jsme museli třikrát přestupovat a domů tak dorazili až po jedenácté večer. Jsem moc rád, že jsem se tohoto projektu mohl zúčastnit, protože mi přinesl spoustu zkušeností, podnětných poučení, zajímavých zážitků a nové přátele.

Jaromír Pauer, 4.6

dsc_0547
Španělsko 2017
Španělsko 2017
Španělsko 2017
Španělsko 2017
Španělsko 2017